Výběr informací o trestní kauze s krycím názvem Vidkun (případ začne v úterý 1. října projednávat odvolací Vrchní soud v Olomouci):
– Případ, který se týká ovlivňování kauz a úniků informací z policejních spisů, se dostal na veřejnost 13. října 2015, kdy tehdejší Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) zasahoval v Praze a Olomouckém kraji. Při akci s krycím názvem Vidkun bylo zadrženo několik lidí, mezi nimi náměstek olomouckého krajského policejního ředitelství Karel Kadlec, šéf tamního odboru hospodářské kriminality Radek Petrůj, vlivný místní podnikatel Ivan Kyselý a olomoucký hejtman Jiří Rozbořil (ČSSD, nyní SOCDEM).
– Mezi zadrženými byl i někdejší ministr vnitra za ODS Ivan Langer, později advokát a obchodní partner Kyselého, jehož dům policie také prohledala. Obviněn ale v případu nebyl a později se u soudu domáhal omluvy a dvoumilionového odškodnění od vydavatelství Mafra za článek v deníku Lidové noviny, který měl titulek „Korupční kauza kolem Langera se rozvětvuje“. Obvodní soud pro Prahu 5 mu původně přiznal nárok na omluvu a 100.000 korun, odvolací Městský soud v Praze ale v září 2019 Langerovu žalobu zamítl.
– Případ Vidkun (policisté jej pojmenovali podle norského kolaboranta s nacisty Vidkuna Quislinga) odkrývá korupční vztahy mezi podnikateli, policisty a veřejnými činiteli. Kadlec podle usnesení o zahájení stíhání podnikateli Kyselému dlouhodobě poskytoval informace z devíti trestních řízení. Šlo o kauzy olomouckého akvaparku, HC Olomouc, závodiště Lazce nebo kauzu Tesco SW. Kadlec se hájil tím, že šlo o operativní činnost, kdy naopak získával informace. Jeho tvrzení odmítl soud, když rozhodoval o Kadlecově žalobě proti propuštění z policie.
– S výslechy v případu Vidkun začali naplno žalobci na začátku listopadu 2015. Byli k nim pozváni mimo jiné policisté i současní či bývalí místní politici. Šlo o lidi, jejichž jména zazněla v odposleších zachycených mezi obviněnými, například olomoucký hejtman z let 2012 až 2016 Rozbořil. Podle policistů se snažil ovlivnit vyšetřování týkající se výstavby jezdeckého areálu. Rozbořil v souvislosti s vyšetřováním odmítl přes nátlak stranických špiček rezignovat, přišel však o místo na kandidátní listině pro krajské volby na podzim 2016.
– Policisté vyšetřování v případu ukončili v polovině listopadu 2017, na začátku února 2019 podali návrh na obžalobu. Státní zástupce pak všechny čtyři muže obžaloval v létě 2019. Bývalý hejtman Rozbořil byl obžalován z podplácení, Kyselý byl z účastenství na zneužití pravomoci úřední osob, na Petrůje a Kadlece podal státní zástupce obžalobu ze zneužití pravomocí. Kadlec, který podle policie vynášel informace ze spisů, navíc čelil obžalobě z přijetí úplatku.
– Líčení zahájil olomoucký krajský soud v únoru 2020, do řady jednání ale zasáhla koronavirová opatření. Závěrečné řeči státního zástupce i obžalovaných přišly na řadu v červnu 2021. Žalobce navrhl pětiletý trest vězení pro Kadlece, Kyselému, který se jednání po celou dobu procesu neúčastnil, navrhl tříletý trest s podmíněným odkladem na pět let, Rozbořilovi dvouletý podmíněný trest se zkušební dobou tří let a peněžitý trest 50.000 až 100.000 korun. Pro Petrůje žádal tříletý trest s podmíněným odkladem na čtyři roky.
– V červenci 2021 Krajský soud v Olomouci uznal vinnými z korupčního jednání Kadlece a Kyselého, odsouzen byl i exhejtman Rozbořil. Všem třem vyměřil podmíněné a peněžité tresty, policistu Petrůje soud obžaloby zprostil. Rozbořil byl odsouzen za podplácení, Kadlec za zneužití pravomocí a Kyselý za účastenství na zneužití pravomoci úřední osoby. Kadlec byl původně žalován i za přijetí úplatku od exhejtmana Rozbořila, to se však podle soudu neprokázalo.
– Žalobce se na místě odvolal proti zprošťujícímu výroku u Petrůje, později však vzal své odvolání zpět. Petrůj tak je definitivně očištěn a vrátil se na post šéfa odboru hospodářské kriminality olomoucké krajské policie. V ostatních případech se odvolaly obě strany. V únoru 2023 olomoucký vrchní soud v neveřejném jednání rozsudek zrušil a případ vrátil olomouckému krajskému soudu. Odůvodnění bylo zveřejněno v květnu, podle vrchního soudu bylo rozhodnutí v kauze předčasné a olomoucký krajský soud musí znovu přehodnotit důkazy.
– Olomoucký soud znovu otevřel kauzu Vidkun loni 26. září, žalobce mimo jiné navrhl obžalovaným přísnější právní kvalifikaci. V říjnu pak Krajský soud v Olomouci návrhu státního zástupce vyhověl, hlavním uložil přísnější podmíněné a peněžité tresty. Rozbořila, který se na místě odvolal, soud odsoudil za podplácení a za účastenství ve formě pomoci zločinu zneužití pravomoci ke dvěma letům s podmíněným odkladem na 3,5 roku a uložil mu peněžitý trest 182.000 korun.
– Kyselému soud uložil trest tři roky s podmíněným odkladem na čtyři roky a peněžitý trest 346.000 korun. Kadlece soud odsoudil na tři roky s podmíněným odkladem na pět let a dal mu peněžitý trest 438.000 korun. Také mu zakázal činnost na pět let. Soud oba odsoudil za korupční jednání ve všech devíti trestních kauzách, při prvním rozsudku je odsoudil pouze za čtyři žalované kauzy s tím, že u zbývajících pěti není dostatek důkazů. Také Kyselý a Kadlec se odvolali, stejně jako žalobce, který pro ně žádá přísnější tresty.
– Kvůli olomoucké kauze se stala terčem tvrdé kritiky Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), v reakci na ni rezignoval ke konci listopadu 2015 její šéf Ivan Bílek. Případ související s lidmi z kauzy Vidkun totiž vyšetřovala GIBS už v roce 2012 na základě anonymu. Vazby mezi politiky a policisty se měly podle tehdejších informací ČTK promítnout i do ovlivňování vyšetřování hospodářských kauz, které souvisely s podnikáním Kyselého na olomouckém realitním trhu. GIBS nakonec případ odložila.