Česká republika už dávno není levná země. Ekonom vysvětluje, proč je to dobré

Česká republika přestala být levnou zemí. Vlna inflace zvedla ceny a pohltila část úspor obyvatel a reálných mezd. Když srovnáme ostatní země EU podle parity kupní síly, tedy toho, kolik si jejich obyvatelé mohou koupit za průměrný plat, jsme na tom hůř než v roce 2019.„Naše cenová hladina se zvýšila. Lidé vidí, že si za svůj plat nekoupí tolik jako v roce 2019. Je to kvůli klesajícím mzdám,“ vysvětluje v podcastu Ve váta ekonomka Jana Matešová. S průměrným příjmem mohou obyvatelé země, s přihlédnutím k cenové hladině, koupit přibližně stejnou částku jako obyvatelé Slovinska nebo Litvy. Například průměrný plat v Polsku v posledních letech rapidně vzrostl.Lépe se žije Italům a Finům a samozřejmě Němcům. „Za průměrnou mzdu v místní cenové hladině si Němec může koupit o 80 procent více zboží a služeb než Čech,“ vypočítal ekonom. Na druhou stranu Řek nebo Portugalec si za svůj průměrný plat může koupit méně než Čech.„Slovensko je na tom zhruba stejně jako Portugalsko, to znamená, že cenová hladina je tam relativně vysoká v porovnání s průměrnými výdělky. Za námi stojí i Bulhaři a Rumuni,“ srovnává Yana Mateshova.I v roce 2020 byly ceny téměř všeho kromě služeb operátora nižší než průměr EU. Oblečení, jídlo, alkohol, náklady na bydlení… S vlnou inflace se vše výrazně změnilo. Inflace v ČR byla jedna z nejvyšších spolu s podobnými ukazateli v pobaltských zemích, začala brzy a pokračovala dlouhou dobu. Během této doby mnoho cen dohnalo průměr EU.„Ceny potravin dříve, ve skutečnosti v roce 2019 nebo 2020, byly 89 procent průměrné cenové hladiny potravin v Evropské unii a rychle rostly, zejména v roce 2022, téměř k tomuto průměru. Byl to velký růst. Zvýšily se i ceny oblečení, i když nikde v Evropě nerostly. Ceny elektroniky v ostatních zemích EU klesaly, ale tady stále rostly,“ vypočítává v podcastu ekonom.Podle Yany Matesové to lze vnímat pozitivně. „Být levnou zemí není z hlediska populace čestné. Chcete mít zemi, která má vysoké ceny, ale také vysoké mzdy, která má prostě vysokou kupní sílu. Je tedy dobře, že jsme v paritě kupní síly předběhli Portugalsko a Řecko. Ale stále máme koho volat k odpovědnosti,“ říká bývalý český zástupce ve Světové bance.Mzdy klesly nejvíce v EUPřestože se ceny přiblížily „západu“, měřeno čistými mediánovými mzdami, Češi zůstávají „na východě“.Studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj letos porovnávala její členské země z hlediska jejich poklesu reálných mezd od konce roku 2019 do konce prvního čtvrtletí letošního roku. Největší pokles činil 7,5 procenta. Týkalo se to nejen nás, ale i Švédska, poznamenala ekonomka Matesová.Také inflace v České republice začala dříve než v jiných evropských zemích. „Velkou energetickou krizi jsme měli už v roce 2021, tedy před ruskou agresí proti Ukrajině, ale také před nástupem této vlády k moci, s pádem Bohemia Energy a dalších společností. A to výrazně zvýšilo ceny energií pro ty, kteří buď operovali za spotové ceny, nebo měli smlouvy s končící platností,“ vzpomíná Jana Matesová.To, že Česká republika již není levnou zemí, ovlivňuje i její konkurenceschopnost. Výhodu levné energie a zdrojů musí podle Matesové nahradit zásadní inovace. „Bude nesmírně důležité zaměřit se na velkou inovační aktivitu v energeticky nenáročných oblastech, protože nebudeme mít levnou energii. Nechceme mít levnou práci, takže potřebujeme něco, co má velký inovační potenciál.“